Stříbrná mince 500Kč 2021 Parní lokomotiva Škoda 498 Albatros
Emise: 9. 6. 2021
Ag 925/1000
PARNÍ LOKOMOTIVA ŠKODA ŘADY 498 ALBATROS Po druhé světové válce muselo ministerstvo železnic řešit vzrůstající zatížení rychlíků a potřebu zkrácení jízdních dob. Proto objednalo v roce 1945 u Škodových závodů v Plzni 40 rychlíkových lokomotiv řady 486.0. Tyto lokomotivy byly naší nejvýkonnější předválečnou konstrukcí, ale po válce již poněkud zastaralé konstrukce, protože v té době zde byly již zkušenosti z vývoje parních lokomotiv ve světě, zvláště v USA a ve Francii. Proto se do objednávky nových lokomotiv promítly nové poznatky, jak v oblasti konstrukce, tak i technologie, které měly přispět ke zvýšení výkonu, zhospodárnění provozu a zlepšení podmínek práce lokomotivních čet. Nejdůležitější změnou však byl zásah do designu lokomotivy. Na základě studie akademického malíře Viléma Kreibicha byl kotel umístěn výše a celková architektura lokomotivy byla tím změněna. Navíc barevné provedení bylo v duchu naší trikolóry s tím, že celá lokomotiva byla švestkově modrá, s hnědočerveným pojezdem a červenými dvojkolími, střecha stanoviště byla bílá a to vše doplňoval stříbrný pruh přes celou lokomotivu. Právě díky tomuto nátěru dostaly lokomotivy přezdívku „Albatros„. Výrobu těchto 40 lokomotiv uskutečnily Škodovy závody během roku 1946. Lokomotivy byly trojčité, jejich výkon je 2600 koní, délka přes 25 m, celková váha 175 tun a max. rychlost 120 km/h. Při zkušebních jízdách dosahovaly rychlosti přes 140 km/hod. K lokomotivám byly dodány nové svařované tendry řady 935.0. Vzhledem k tomu, že lokomotivy mají větší hmotnost na hnací nápravy (až 18,3 t) a vyšší rychlost, dostaly řadové označení 498.0. Celá dodávka čtyřiceti lokomotiv byla převzata Československými státními drahami během roku 1947. Zpočátku byly nasazeny na rychlíkovou dopravu ve výtopnách Praha-Masarykovo nádraží, Přerov, Nový Bohumín a Bratislava. Jejich nasazení do provozu přišlo včas a pomohlo řešit stále se zvyšující zátěže rychlíků a také jejich počty. Záhy se rozšířily i do další dep, tak jak postupovala elektrizace ve druhé polovině padesátých let a také s příchodem ještě dokonalejší řady 498.1 v počtu 15 lokomotiv. Během provozu byly ještě modernizovány a to hlavně dosazením mechanických přikladačů, výfukové dyšny Kylchap, varníku apod., které přispěly ke zhospodárnění provozu a zvýšení spolehlivosti těchto krásných a výkonných strojů. Změnil se i vzhled dosazením nových a větších kouřových deflektorů, zvláště u nižších čísel. V dalších letech se s postupem elektrizace rozšířily do dep Plzeň, Děčín, Tábor, České Budějovice, Leopoldov atd. Na konci šedesátých let došlo u některých strojů k obnově jejich původních krásných modrých nátěrů zvláště v depech Plzeň a Tábor. Plzeňské modré Albatrosy jsme mohli na přelomu šedesátých a sedmdesátých let vidět na Pražském hlavním nádraží, jak majestátně stojí v čele Západního expresu. K jejich vyřazování v důsledku motorizace a elektrizace docházelo od roku 1969 a skončilo v roce 1976. Během svého provozu odvedly „Albatrosy„ kus poctivé práce, mnohé stroje najely za svůj lokomotivní život přes dva miliony kilometrů a patří k těm nejkrásnějším parním lokomotivám u nás, ale i ve světě. Zůstanou chloubou našeho vyspělého strojírenství a jsou vrcholem designu v parních lokomotivách. Pro budoucí generace se z řady 498.0 zachovaly dva stroje, a sice 498.014, který je majetkem Národního technického muzea jako neprovozní exponát a stroj 498.022, který je majetkem Českých drah a nyní je ozdobou železničního muzea Českých drah v Lužné u Rakovníka. Donedávna byl Albatros 498.022 provozní lokomotivou při vedení nostalgických vlaků Českých drah a v budoucnu se snad dočkáme jeho opětovného zprovoznění, které je velmi nákladné a technicky náročné. Text: Ing. Jindřich Rachota
