Zlatá mince 5000 Kč 2022 Mikulov

Město Mikulov je jedním z nejpozoruhodnějších historických měst České republiky. Jedinečnost polohy města, harmonie přírody s osídlením, mimořádná urbanistická a architektonická kvalita sídla a hodnota památkového fondu vedla k prohlášení historického jádra města za městskou památkovou rezervaci. Legislativní prostor pro záchranu kulturního dědictví vytýčilo prohlášení historického jádra za městskou památkovou rezervaci výnosem Ministerstva kultury České socialistické republiky č. j. 7646/882-VI/1 dne 13. dubna 1982. Účelem tohoto prohlášení bylo zabezpečit vyšší kategorii ochrany vymezeného památkově hodnotného území.

Město Mikulov vyplňuje kotlinu při jihozápadním okraji Pavlovských vrchů, nejstarší jádro bylo sevřeno Zámeckým vrchem, Kozím hrádkem a Svatým kopečkem. Charakteristický motiv tří vyvýšených dominant lze sledovat na všech vedutách města.

První zpráva o Mikulovu je datována k roku 1173, resp. 1183. V souvislosti s blízkou křižovatkou obchodních cest lze však předpokládat, že existence sídla je podstatně starší. Mikulov od počátku existence trpěl řadou válečných nájezdů a dalších událostí. Jediné stopy z románské stavební etapy jsou známy ze zámeckého vrchu, kde vyrostl středověký hradakterý se později připomíná jako královský. V roce 1249 získali Mikulov lénem Lichtenštejnové. K hradu přiléhala původní ves, zvaná Dolní, která se rozprostírala na úpatí zámeckého kopce v místech dnešního Náměstí a Kostelního náměstí. V severní části trhové vsi (dnes Kostelní náměstí) byl již ve 13. století založen dnešní farní kostel sv. Václava.

V roce 1414 se o Mikulovu mluví již jako o městu a počet obyvatel dosáhl 2500. Na přelomu 14. a 15. století začalo vznikat západně za hradem „židovské město,“ z něhož se v dalším období vytvořilo jedno z nejdůležitějších obchodních center v našich zemích.
Do poloviny 16. století proběhla v několika etapách radikální přestavba mikulovského hradu. Důvodem byly důsledky husitských válek, kdy bylo město i s hradem roku 1426 vypáleno. Začátkem 16. století, jako reakce na blížící se turecké nebezpečí, probíhala přestavba hradu vduchu tehdejší válečné techniky, z této doby pocházejí mohutné bastiony vysunutéz hradebního pásu. Renesanční přestavba podnícená požárem roku 1561 se plně rozvinula po roce 1575, kdy se majitelem panství stal Adam z Dietrichtesteina. Noví majitelé dokončili přestavbu hradu na reprezentativní zámek, obnovený byl i kostel sv. Václava. Zásadní přestavbou prošlo také celé centrum města. Velký podíl na přestavbě města měli přitom novokřtěnci – habánové, kterým město vděčí mj. za mimořádné rozšíření vinařství.

(Zdroj:ČNB)