Stříbrná mince 500Kč 2023 Osobní automobil Tatra 603 - Provedení: Standard
Stříbrná mince 500Kč 2023 Osobní automobil Tatra 603
Emise: červen 2023
Ag 925/1000
Tatra 603 (s detaily vozu z roku 1958)
Počátky padesátých let produkci osobních vozidel se značkou TATRA poznamenaly zásadní
změny výrobního programu automobilky, která v Československu vycházela z poválečné
centrální reorganizace strojírenského průmyslu. V roce 1950 byla ukončena výroba poválečné
modernizace aerodynamického modelu Tatry T 87 diplomat a o rok později se uskutečnil
nepodařený přesun výroby T 600 Tatraplan do Mladé Boleslavi, jehož výroba definitivně
ustala v r. 1952. Přitom Tatraplan byl vůbec prvním poválečným novým modelem osobního
automobilu v ČSR. Reakce zaměstnanců včetně konstruktérů se nesetkala s kladným přijetím.
Tím došlo nejen k prvnímu ukončení více jak padesátileté kontinuální tradice osobních
vozidel, ale také osmdesátileté produkce železničních vagónů v Kopřivnici. Započaté změny
výrobu automobilky nasměrovaly k vývoji a výrobě nákladních vozů vysoké tonáže.
Ovšem po několika letech se projevila absence reprezentativních limuzín zejména pro státní
instituce. Teprve kolem r. 1954 se legalizoval utajený projekt nového osobního automobilu.
O rok později se realizovala výroba prvního prototypu, který v Kopřivnici testoval tehdejší
známý závodník Jaroslav Pavelka. Pohonná jednotka byla testována jak v T 87, T 600 nebo
v závodním monopostu T 607. První prototyp T 603 se v roce 1956 stal součástí výpravy ČSR
delegace na zimních olympijských hrách v Cortina d´Ampezzo. Hledání finálního designu
T 603 trvalo několik let. O sériové produkci můžeme hovořit až od r. 1958. Oficiální
představení T 603 vzbudila ohlas nejen na BVV v Československu, ale zejména na světové
výstavě EXPO 1958 v Bruselu. Přípravy dvou vozidel T 603 na EXPO 1958 probíhaly
ve spolupráci s Umělecko-průmyslovou školou v Uherském Hradišti, kde tehdy působil
Zdeněk Kovář a další osobnosti, které se prosadily i u jiných návrhů designu tatrovek, včetně
nákladních. Zejména byla řešena barva laku a boční lišta s číselným označením typu „603“
na předních blatnících.
Na vývoji poslední tatrovky s aerodynamickou karosérií se podílela jak kopřivnická
konstrukční kancelář pod vedením Julia Mackerleho, tak pražská sekce konstrukční kanceláře
pod vedením konstruktéra Vladimíra Popeláře. Designovou stránku řešili přední průmysloví
designéři, zejména František Kardaus anebo Zdeněk Kovář. Zadání bylo vytvořit automobil
mírně sportovního charakteru s dobrými aerodynamickými vlastnostmi a výkonným motorem.
Oproti tehdejším vyráběným automobilům v ČSR měla mít T 603 samonosnou skořepinovou
karoserii bez samonosného podvozku se středovým nosníkem. Do první velké modernizace
T 603 po roce 1962 tzv. „šilhavky“ (se dvěma páry oddělených světel), se v jednotlivých
letech na vozidlech s třísvětlovou maskou prosazovaly drobné detailní úpravy vzhledu,
které dnes slouží k jejich datování. Poslední výrazné modernizace z druhé poloviny
šedesátých let, se zcela odpoutaly od původního faceliftu T 603-1.
Dnes lze u T 603-1 na základě identifikace drobných detailů určit rok výroby automobilu.
Z tohoto důvodu nelze při zpracování návrhů u provedení T 603 s třísvětlovou maskou návrhů
mince nahodile používat fotografie vozidel z různých let. T 603-1 označuje první verzi pro níž
je charakteristická zmiňovaná přední maska se třemi světlomety a charakteristická zakulacená
přední kapota s názvem TATRA. Přední trojdílné světlo je děleno jemnými vertikálními
liniemi. Na postranní bílá obrysová světla předních blatníků úzce navazuje chromovaná lišta,
pod níž se nachází číselné označení typu „603“. Podélná linie chromované lišty končí
na hraně zadních dveří. Lišta pokračuje také na zadním blatníku, ale je vedena výše.
Co se týká fontu použitého písma a čísel, tak ideově vychází pravděpodobně z dobového
použití loga Tatry z roku 1957, které vzniklo ku příležitosti 60. výročí zahájení výroby
automobilů v Kopřivnici. Tehdy se silueta nové limuzíny prosadila i v logu oslav. Přední
nárazník je organický a dělený s bílými gumovými koncovkami. Zadní část vozidla je
7
charakteristická tradiční „ploutví“, děleným sklem, organickým nárazníkem, postranními
menšími světlomety (později se zvětšují) a hl. dalším nápisem TATRA, který je ohraničený
seshora a z bočních stran chromovanou lištou. Specifický tvar a dekor mají také poklice kol.
Prostorové upořádání interiéru apelovalo zejména na komfort cestujících. V přední části vozu
vedle řidiče mohli sedět 3 cestující, a proto je řadicí páka součástí volantu. Sedadla jsou
sklopná do lůžkové úpravy. Motor se tradičně nachází v zadní části vozu, úložný prostor je
situován dopředu. Uložená rezerva se nacházejí samostatně ve výklopném prostoru kufru.
Nejběžnější barvou laku byla z reprezentačních účelů černá v kombinaci s barevně řešeným
interiérem. Jiná barevnost nebo dvojbarevné kombinace T 603-1 se také vyráběly, ale jednalo
se o jednotky kusů vozidel, které byly převážně určeny pro výstavní účely a propagaci.
Výsledkem několikaletého vývoje byla moderní šestimístná reprezentativní limuzína, které se
až do roku 1975 vyprodukovalo něco málo přes 20.000 kusů vozidel. Tento projet tak uzavřel
kontinuální tradici výroby aerodynamických limuzín v Kopřivnici, koncepce, se kterou
ve třicátých letech 20. století Tatra získala mezinárodní zvuk.
Text a fotografie k tématu laskavě poskytla Mgr. Michaela Bortlová, kurátorka muzejních
sbírek v Technickém muzeu TATRA v Kopřivnici.
(Zdroj: ČNB)
Hmotnost | 25g |
---|---|
Rok | 2023 |